Blog
Je možné chránit proti padělání léky, pacienty i výrobce zároveň?
Jak by vypadala ideální ochrana léků proti padělání? Na každé krabičce by byl pokročilý hologram nebo jiný opravdu hodně silný prvek protipadělatelské ochrany. Detaily tohoto ochranného prvku by byly zveřejněny na internetu. Ideálně by se jednalo o kombinaci velmi pokročilého hologramu a dalších prvků. Kromě toho by balení obsahovalo nějakou skrytou ochranu. Všude, kde existuje přístup k internetu, by si lékaři a další uživatelé mohli snadno ověřit...
Celý text komentáře najdete zde.
Krádeže biometrické identity. Už je to tady
Na tomto blogu se už dlouho snažíme vyjádřit přesvědčení, že biometrické údaje představují časovanou bombu. Zvláště, když jsou ukládány do centrálních databází. Jenže výrobců přibývá, marketingové rozpočty rostou, objevují se stále nové produkty a veřejný prostor naplňuje optimismus. Rizika jsou odsouvána na okraj a pojímána jako něco vědeckofantastického, co nenastane v dohledné době. Jenže ve skutečnosti se ta rizika již naplňují.
Celý text komentáře najdete zde.
Biometrie kontra lidská práva
Ve Spojených státech se schyluje k sérii žalob s nejasným výsledkem. Je nicméně pravděpodobné, že výsledek ovlivní celé odvětví osobních dokladů a autentizačních technologií. Z řady článků, které o tom pojednávají, můžeme doporučit třeba ten na serveru American Security Today. Celá kauza dobře ukazuje vývoj biometrických údajů pro autentizaci osob, včetně nutných důsledků.
Na začátku to bylo docela jednoduché. Na řidičském průkazu nebo jiném osobním dokladu je umístěna portrétní fotografie, tedy základní a jednoduchý biometrický údaj. Uživatel svůj doklad při kontrole předá policistovi, který pohledem na fotografii zjistí, zda tento doklad skutečně patří této osobě (autentizace). Tak to fungovalo po dobu přibližně 100 let, v zásadě bezproblémově.
Celý text komentáře najdete zde.
GDPR - další výhoda pro padělatele?
Už jen pár dnů zbývá do odstartování GDPR - normy, která dramaticky zasáhne do každého odvětví, kde se pracuje se zákazníky, zaměstnanci, studenty nebo jakýmikoliv jinými lidmi. Tedy do každého odvětví. To neznamená, že hned 26. května vyrazí do firem tisíce kontrolorů a začnou okamžitě ukládat zničující tresty. Znamená to ale, že riziko nepříjemností začne existovat a dá se očekávat, že úřady (a specializované neziskovky) budou postupně přitvrzovat. Kdo bude nové evropské nařízení ignorovat, ten musí počítat s pokutami, včetně potenciálně zničujících.
Celý text komentáře najdete zde.
Návrat bezpečných časů?
Když sledujeme technologický závod mezi padělateli dokladů a výrobci ochranných prvků, můžeme snadno nabýt dojmu, že dříve bezpečný svět je ten tam a že postupně nastávají časy, kdy může být cokoliv falešné, a kdy nebudeme mít jistotu o ničí identitě. Že internetový svět, kde se může pod přezdívkou 12leté dívky skrývat 50letý muž, je jen předzvěstí trendu, který se projeví v reálném světě.
Jenže ono je to složitější a ve skutečnosti jsme spíše na cestě k bezpečnějšímu světu.
Celý text komentáře najdete zde.
Otázky na výrobce značkového zboží
Je zarážející, jak tvrdošíjně přetrvávají některé iluze. Třeba pocit, že je možné vymýtit padělatelství čistě tím, že se do akce zapojí hodně policistů. Nemusíme se uchylovat ke sloganům typu "represe nic neřeší". Stačí připomenout základní ekonomický princip, že tam, kde většina lidí určité chování odmítá, tam je může represe vytlačit na úplný okraj a výrazně zmenšit jejich rozsah. To může fungovat třeba při boji proti padělaným lékům. Ale třeba padělané kabelky?
Celý text komentáře najdete zde.
Nefinanční poučení z finančních dějin
I když je tento blog především o nejmodernějších technologiích a zrychlujícím závodu inovací, občas není na škodu podívat se do dějin, jak si počínali naši předci. Pochopitelně používali úplně jiné technologie a postupy, přesto pro nás mohou být poučné jejich mentalita, základní strategie a vývoj, kterým prošli.
Tak třeba peníze. Nenajdeme nic, na co by padělatelé útočili se stejnou intenzitou. Není náhodou, že falšovatelé byli dříve označováni jako "penězokazci." To slovo dobře vystihuje, že pokud se podaří dostat padělek do oběhu, má to dopad na celé odvětví.
Celý text komentáře najdete zde.
Daň za pokrok? Daň za ignorování bezpečnostních zásad!
Je to situace, se kterou se setkáváme znovu a znovu. Nové řešení vypadá na první pohled úžasně, ale když se na něj podíváme detailněji, čouhají z něj rizika na všech stranách. Tudíž můžeme již dnes odhadnout, že alespoň některá z těch rizik se dříve či později naplní, bude přibývat podvodů, k důvěrným údajům se dostanou nepovolaní, odpovědní činitelé si budou stěžovat na cizí rozvědky...
Celý text komentáře najdete zde.
Rozhovor se zakladatelem společnosti Optaglio Igorem Jermolajevem
Práce ve firmě je hodně inovativní. Pořád musíte něco vymýšlet a něco zkoušet, v tom se fyzikálnímu výzkumu podobá. Ale ve fyzice, když se něco podaří, tak potom musím napsat, diskutovat s recenzenty, přesvědčovat je, a taky trávit čas psaním grantových žádostí a grantových výkazů. Ke konci nám to zabíralo přes polovinu času.
V podnikatelské sféře je všechno jednodušší. Uděláš výrobek, nabídneš ho, prodáš. Okamžitá odezva.
Celý text rozhovoru najdete zde.
Bráníte se padělkům? Pozor na osobní údaje!
Přesně za tři měsíc vstoupí v účinnost Evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Firmy vyjde zavedení nových pravidel na miliardy. Nová pravidla ovšem zároveň uživí tisíce nových expertů a konzultantů, takže odborných článků vychází víc než dost. Nechceme jejich počet dále rozšiřovat, takže se spokojíme se stručným shrnutím. GDPR vychází z filosofie, že tak jako je člověk majitelem svého těla, tak by měl být i majitelem záznamů, které jsou o něm vedeny. Vést o někom záznam je zásahem do jeho soukromí, a to dokonce i tehdy, když o tom dotyčná osoba neví. Máme tedy právo o každém vědět, co si o nás zaznamenává. Máme právo do těch záznamů nahlížet, domáhat se opravy, žádat o výmaz nebo dokonce o předání údajů jiné organizaci. Proti tomu ale stojí požadavek, že podniky potřebují pracovat...
Celý text komentáře najdete zde.
Co stáhlo Bowater pod hladinu
Zpráva o tom, že britský výrobce hologramů Bowater Industries požádal o ochranu před věřiteli proběhla jen specializovanými médii. Přitom se jedná o informaci velmi zajímavou - z hlediska vývoje trhu s ochranou proti padělání a autentizačními technologiemi. V Bowateru se přitom nevyráběly žádné laciné hologramy první generace, jaké dnes na světě produkují stovky firem. Bowater Industries dodávala volume hologramy. To je technologie, která není stejně odolná proti imitaci jako elektronová litografie, na druhou stranu umožńuje výraznější vizuální efekty. Trh s hologramy roste a bude růst. V čem je tedy problém?
Celý text komentáře najdete zde.
Palec na kartě - konečně bezpečná biometrie
I když víme, že technologický pokrok postupuje rychle, stejně nás znovu a znovu překvapuje. To se netýká jen ochrany fyzických průkazů proti padělání, ale autentizačních technologií obecně. Vezměme třeba platební karty chráněné otiskem prstu. Před necelým rokem jsme o této technologii psali jako o pokročilé zvláštnosti či kuriozitě, kterou využívají některá francouzská kasina. Během uplynulých několika týdnů oznámily EuroCard i Visa, že přímo v Evropě spouští pilotní projekty, a že počítají s masivním nasazením.
Celý text komentáře najdete zde.
Fyzická identita, digitální identita
Digitální identita, mobilní ID, správa ID, konfederované identity - tyto a další pojmy a koncepty opustily svět IT a stávají se stále častěji jádrem diskuzí o bezpečnosti, poskytování služeb či dokonce filosofii přístupu státu k občanům. A pochopitelně mnoha technologických projektů s obrovskými finančními objemy.
Objevují se dokonce koncepce, které v tichosti akceptovaly předpoklad, že to, co je zapsáno v informačních systémech, to je zásadní. Fyzické prokazování identity má být tudíž odvozováno z informačních systémů. Někteří jdou tak daleko, že navrhují zrušení fyzických dokladů...
Celý text komentáře najdete zde.
Co přijde po biometrii
Na tomto blogu často připomínáme, že s využíváním biometrických údajů je spojena řada rizik. A nejsme zdaleka sami, kdo na to upozorňuje. Nicméně to nic nemění na tom, že biometrických projektů přibývá neuvěřitelnou rychlostí. Vezměme třeba jen oznámení publikovaná v posledních hodinách. Japonská kreditní firma JCB zavádí platby autorizované přiložením dlaně. Na Kypru jsou zaváděny karty chráněny otiskem prstu, Další podobné projekty se rozbíhají v Německu a Nizozemí. V Zimbabwe rozhodli o zavedení biometrických pasů. Na australských letištích začíná načítání obličejů. I když některé odhady očekávají pro rok 2018 zpomalení, je zřejmé, že biometrie bude přibývat.
Další selhání biometrie a nepřipravený bezpečnostní svět
Máloco je víc frustrující, než když upozorňujete na některý negativní scénář, okolí vás pokládá za zbytečného škarohlída a ta špatná varianta se vám před očima naplňuje krok za krokem. Třeba masové využívání biometrie při autentizaci osob. Skuteční bezpečnostní experti jsou k tomu již dlouhodobě zdrženliví, mnozí v soukromí hovoří o hrozícím průšvihu a všichni doporučují obezřetnost.
Co je to ale proti stovkám dodavatelů technologií, z nichž téměř každý je schopen platit PR agenturu? Média i konference jsou tedy plné optimistických názorů. Když všechny ty přednášky a články procházíte, všimnete si, jak překvapivě málo z nich se o rizicích byť i jen zmiňuje, natož, aby se ptaly na strategii, jak jim čelit.
Falešní policisté, bezmocní občané
Asi před půl rokem jsme na tomto blogu upozornili, že české policejní průkazy a odznaky jsou fakticky nechráněné proti padělání, a že to vytváří ohromné riziko pro občany. Glosovali jsme tak sérii krádeží provedených s falešným policejním průkazem. Nebylo těžké domyslet si, že by mohlo být ještě hůře. "Co kdyby falešný policista nasadil pošťačce pouta a odvedl si ji s sebou," otázali jsme se tehdy.
A ono k tomu opravdu došlo. Před pár týdny byl před ústeckým krajským soudem projednáván případ, kdy tři důchodci unesli ženu na základě falešných policejních odznaků. Nepotřebovali k tomu žádné složité technologie. Neměli uniformy, a dokonce se jim ani nechtělo utrácet za policejní pouta, tak použili ozdobná ze sex-shopu. Přesto to stačilo k tomu, aby se dospělá žena nechala spoutat a nacpat do auta...
Zamykáte si doma? Tak proč si nechráníte svou značku?
Otázce ochrany značkového zboží proti padělání se na tomto blogu věnujeme poměrně často. Docela jednoduše proto, že problém se rozrůstá a podle všeho bude rozrůstat i nadále. Vznikají stále citelnější škody, obrana je každým rokem náročnější. Výrobci se snaží přenášet náklady na další hráče (např. provozovatele obchodních platforem) a pro ně jsou požadavky tak náročné, že to vede k destrukci trhů.
Před pár dny proběhlo specializovanými médii oznámení, že hodinky vyráběné firmami skupiny Swatch (vč. Omega, Longines a Calvin Klein) nebudou prodávány na Amazonu. Internetový gigant totiž nedokáže splnit požadavky na obranu proti padělatelům. Ty fakticky obnáší, že když prodejce zadá položku, měl by Amazon kontaktovat i výrobce a ověřit, že se jedná o originál. Pak je teprve možné pokračovat v prodeji. I když by byl proces ověřování pravosti z podstatné části automatizován, přesto přináší takové komplikace, že se výrobce hodin vzdal trhu s 300 miliony uživateli a Amazon zase přišel o velmi zajímavé zboží. Není to jen problém Amazonu, totéž řeší i další internetový gigant Alibaba.
Může dobrý obal chránit před padělateli?
Výzkum společnostmi MarkMonitor ukázal, že manažeři více než 86% procent výrobců značkových produktů jsou přesvědčeni, že jsou významně poškozování aktivitami padělatelům. Největší část dotázaných se domnívá, že jim padělatelé snižují tržby o 11 – 50%. Vedle poklesu tržeb hraje roli i to, že na trhu se pohybují produkty mizerné kvality a často i zdravotně závadné. Tento stav je důsledkem toho, že padělatelské odvětví se nesmírně rozrostlo a že získalo sílu, se kterou si fakticky nikdo neví rady. Historicky se totiž falšování týkalo primárně peněz a dokumentů. Další předměty byly falšovány jen výjimečně a ještě to souviselo spíš s historickými předměty.
Celý text českého překladu článku z časopisu Packaging Europe najdete zde.
Proč budujeme svět Optaglio uprostřed přírody
Výzkum společnostmi MarkMonitor ukázal, že manažeři více než 86% procent výrobců značkových produktů jsou přesvědčeni, že jsou významně poškozování aktivitami padělatelům. Největší část dotázaných se domnívá, že jim padělatelé snižují tržby o 11 – 50%. Vedle poklesu tržeb hraje roli i to, že na trhu se pohybují produkty mizerné kvality a často i zdravotně závadné. Tento stav je důsledkem toho, že padělatelské odvětví se nesmírně rozrostlo a že získalo sílu, se kterou si fakticky nikdo neví rady. Historicky se totiž falšování týkalo primárně peněz a dokumentů. Další předměty byly falšovány jen výjimečně a ještě to souviselo spíš s historickými předměty. Prostor pro padělatele značek vytvořila až masová výroba, nicméně podstatné změny nastaly v druhé polovině 20. století.
Ochrana značky, zničení trhu?
O potížích Amazonu s padělky se píše hodně. I my jsme se tomu již věnovali na našem blogu. Mezitím ale přituhlo. Amazon se stal terčem několika žalob. Na jedné straně se s ním soudí výrobci, kterým vadí, že se v nabídce objevují padělky jejich produktů. Na druhé straně útočí spotřebitelé (resp. specializované predátorské právnické kanceláře), co si na Amazonu koupili produkty, které se později ukázaly jako falešné a které nemají správné parametry. Naposledy sluneční brýle.
Celý text najdete zde.
Centralizovaná biometrie jako adrenalinový sport
Americká telekomunikační společnost Verizon musela před pár týdny přiznat, že se hackeři dostali k údajům o 6 milionech zákazníků. Aby toho nebylo málo, o pouhý měsíc dříve stejné firmě unikla data o 14 milionech lidí. Stalo se to při předávání informací mezi Verizonem a dodavatelskou firmou, která pomáhala s telefonickou podporou zákazníků. Obě organizace měly zabezpečené databáze, ale vznikl nějaký problém při vzájemné komunikaci. Banka UniCredit, které byly ukradeny údaje o 400 000 zákazníků, je na tom vlastně docela dobře. I když se jednalo o citlivé údaje včetně toho, kdo komu kolik dluží. A mezitím jen tak, jakoby mimochodem, proběhla zprávička, že švédská policie nedokázala ochránit informace o lidech, které vyšetřuje. Ale to nejlepší nakonec
Občanky v mobilech? Celkem chytrý nápad
Není tomu dlouho, co jsme na tomto blogu psali o nutnosti striktně oddělovat procesy identifikace a autentizace. Idenfikace směřuje k tomu, abychom se dozvěděli, s kým mám co do činění. Třeba tak, že nám o sobě řekne, že je Jaroslav Novák z Kladna a že se narodil 6. února 1970. Autentizace obnáší dokazování, že údajný pan Novák je opravdu tím, za koho se vydává. Právě toto oddělování dvou různých procesů je velmi užitečné, když uvažujeme o konceptu občanského průkazu v mobilním telefonu. V poslední době se jím hodně zabývá společnost HID, ale když zadáte do vyhledávače „mobile ID,“ dostanete se k řadě dalších zajímavých odkazů.
Kdy začne vaše tělo patřit vašemu supermarketu?
Výrobci zařízení na snímání biometrických údajů se začínají orientovat na menší komerční subjekty. Přináší to obrovská rizika, která si ale zatím málokdo uvědomuje. Kolik máte v peněžence karet? Já tam mám kromě občanky a řidičského průkazu dvě různé slevové karty do restaurací, jednu do kina, pět do různých prodejních sítí, kopírovací kartu, zdravotní pojišťovnu a asistenční službu pro automobilisty. Zkuste si představit, že by místo každé z nich byl načten nějaký biometrický údaj – otisk palce, záznam hlasu, geometrie obličeje, zornička, duhovka, rytmus chůze… uživatelům by se uvolnilo místo v pěněžence, nebylo by zapotřebí řešit ztráty a duplikáty a firmy by vše měly lépe pod kontrolou.
Celý text článku pro Sales, Marketing, Media najdete zde.
Proč identifikace není autentizace
Všeobecné nadšení biometrií vede k tomu, že jsou dramaticky podceňována některá rizika. Tomu jsme se už na tomto blogu věnovali opakovaně a ještě budeme věnovat. Dnes připomeneme jednu starou zásadu informační bezpečnosti. Kdyby nebyla ignorována, současné problémy by vůbec nemusely vzniknout. Člověk přijde, podívá se do kamery a rysy jeho obličeje jsou načteny. Systém provede vyhodnocení, dveře se otevřou, peníze jsou vydány nebo proběhne jiná akce. Jaký proces byl ale vlastně realizován? A co z toho vyplývá?
Dokument ani člověka nenahradíš. Zatím
Do Londýna se minulý týden sjeli z celého světa lidé zabývající se bezpečnostními dokumenty. Byla pronesena řada přednášek, proběhla spousta zajímavých diskuzí a bylo představeno leccos nového. Budeme se k tomu na blogu Optaglio vracet. Dnes něco o poměrně zásadní prezentaci Silvia Kolligs-Tuffery z Evropské komise, kde připravují evropský „akční plán“ proti falšování dokumentů. Kdo čekal suchou úřednici a nesmyslná byrokratická nařízení, byl mile překvapen. Paní Kolligs-Tuffery je policistka...
Státní správa otevírá zlodějům dveře bytů
Nedávno jsme na tomto blogu upozorňovali na podceňovaný leč velmi závažný problém spočívající v tom, že občané nemají reálnou možnost odlišit pravé policisty od falešných. Stát tedy činí občany bezbranné vůči podvodníkům, když striktně požaduje, aby jeho úředníky respektovali a podřizovali se jim (a stanoví drakonické tresty za porušení tohoto požadavku). Je jasné, že vybavit orgány veřejné moci papírem s razítkem nebo zalaminovanou průkazkou je naprosto bezcenné.
Celý text komentáře najdete zde.
Vítejte na závodní dráze!
Označit produkt tak, aby byl principiálně nepadělatelný, je možné. Vyžaduje to ovšem správnou volbu technologie, nápaditou grafiku a dostatek pozornosti věnovaný komunikaci. Odbornými médii nedávno proběhla zpráva o tom, že Amazon prodává falešné značkové výrobky. To neznamená, že by byl internetový gigant málo poctivý. Není ale v jeho silách prověřit všechny položky, které třetí strany do e-shopu přináší. Je to jen jedna z ilustrací, do jak nesmírně rozsáhlých rozměrů se padělatelské odvětví rozrostlo s rozvojem internetu. OECD odhaduje, že každoročně se na světě prodá padělané zboží za 500 miliard dolarů.
Celý text článku v časopise Sales, marketing, media najdete zde.
Ráj pro falešné policisty
Asi před dvěma týdny se stalo, že na poštu v Ježově na Hodonínsku přišel falešný policista a odnesl si několik desítek tisíc, pod záminkou, že bankovky jsou „kontaminovány“. Není to zdaleka ojedinělý případ. Internetový vyhledávač vás odkáže na desítky podobných případů z posledních let, v české republiky i zahraničí. Narážíme tak na málo diskutovaný, nicméně nesmírně důležitý, aspekt osobních průkazů. Často se o nich hovoří v souvislostech s přechodem hranic a dalšími situacemi, kdy kontrolu provádí policejní složky. Samozřejmě, že potřebují postupovat efektivně a zvládnout prověřit ohromné masy lidí. Nicméně...
Celý text komentáře najdete zde.
Amazon v problémech
Největší internetový obchod světa má problém. Ukazuje se, že mezi zbožím, které prodává, jsou padělky. Těch případů je spousta a ukazují se v podstatě náhodou. Třeba tak, že někdo koupí pouzdro na mobil, zavolá výrobci (v tomto případě firmě LifeProof) a ten mu na základě výrobního čísla sdělí, že se jedná o padělek. Podobných případů přibývá, historky kolují po sociálních sítích a Amazon ztrácí důvěryhodnost. „Kdybyste nakupoval ve Walmartu a zjistil, že ve stejné přihrádce jsou smíchané autentické značkové produkty s padělanými, šel byste tam znovu? Nakupoval byste dál ve Walmartu?,“ ptá se třeba Michael Sacca na blogu Brandisty.
Celý text komentáře najdete zde.
Optaglio zvyšuje aktivitu na severoamerickém trhu
Řadu jednání s představiteli amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (Homeland Security) a mnoha komerčními firmami absolvovali v uplynulých dnech představitelé společnosti OPTAGLIO. „Bylo zajímavé vidět, že mnoho amerických expertů naši firmu znalo. Věděli o našich výzkumných projektech a měli představu o našich technologiích, které jsou dokonce někdy předváděny jako ukázkový příklad velmi pokročilého zabezpečení dokumentů,“ informoval manažer technologií Libor Šustr. Americká zkušenost potvrzuje kritickou důležitost osobních dokladů odolných proti padělání. I když rychle roste zájem o biometrii a na trh vstupuje řada firem s velmi zajímavými řešeními, základním prostředkem prokazování totožnosti je a zůstane doklad. Policista na ulici, prodavač v půjčovně nebo třeba hospodský mající pochybnost o vaší plnoletosti – ti všichni mohou potřebovat jistotu o vaší totožnosti.
Ochrana pravosti dokumentů jako vizitka státu
Jak je to s ochranou stokoruny nebo dvousetkoruny proti padělání? Najdete na ní základní bezpečnostní prvky jako metalický proužek nebo vodoznak, ale pokročilejší opatření ani náhodou. Nic jako tisk bezpečnostními inkousty nebo dokonce bezpečnostní hologramy. Podrobnější popis najdete na stránce ČNB. A hned se pro srovnání podívejte na novou pětilibrovku. Asi jako Superb proti embéčku ze 70. let. Kdyby se jednalo o momentální úsporné opatření nebo jednorázové podcenění někým v ČNB, nemuseli bychom celé záležitosti věnovat příliš pozornosti. Ale vypadá to spíš na projev celkového přístupu české veřejné správy.
Kompletní text úvahy najdete zde.
Technologie pro ochranu originálních komponent proti padělání
O padělaných komponentách strojů se hodně mluví. Do ochrany proti padělkům se investuje hodně úsilí. Ale výsledek pořád ještě není uspokojivý. Mikrohologramy, zajímavá technologie, se kterou přišlo lochovické OPTAGLIO, snad konečně otvírají cestu k tomu, že bude možné ověřit přímo pravost dílu, aniž by člověk musel spoléhat na záznamy v nějakém systému nebo na značení obalu.
Celý článek z časopisu Tech-magazín najdete zde.
Příběh mikrohologramů - druhá část
Nicméně firma v mikrohologramy pořád věřila. A pořád se pro ně hledalo správné využití. Probíhaly diskuze se zákazníky a obchodními partnery. Zlomový projekt přišel v roce 2010, kdy papírna Neograph Štětí začala vyrábět speciální bezpečnostní papír určený pro výrobu kolků. Přítomnost hologramů umožnila kontrolovat pravost už na základní úrovni použitého materiálu, případně zjistit pravost zpětně z rozmáčeného či jinak poškozeného dokumentu.
Příběh mikrohologramů - první část
Vynálezce usedne ke stolu, rozsvítí se mu v hlavě a v jeho představě vyvstane úžasný stroj s nepřekonatelnými funkcemi. Za pár týdnů je zahájena výroba, poptávka je okamžitá, vznikají tisíce nových pracovních míst a vynález mění svět. Tak takhle tomu není téměř nikdy. Normální je, že technologická inovace je podložena roky tvrdé práce, spoustou nejistoty a rizikem, že je se jedná o slepou cestu. A je taky normální, že první verze vlastně není až tak dokonalá – že ten skvělý produkt vzniká postupně několik let, kousek po kousku.
Kdo to dotáhne v životě dál?
Před třemi lety nastupoval jako čerstvý absolvent na místo operátora výrobní linky. Dnes je samostatným laborantem, studuje dálkově vysokou školu a má našlápnuto na ještě lepší pracovní pozici. Úspěch Rudolfa Dubského ve firmě OPTAGLIO je dobrou ukázkou toho, že slova jako „kariérový postup“ nejsou rezervována absolventům prestižních škol v korporacích. Pokaždé je ale třeba splnit dvě podmínky. Dostat dobrou příležitost (což je do určité míry i záležitostí náhody) a chytit tu příležitost za pačesy (což otázkou náhody vůbec není).
České národní mikrohologramy
Je všeobecně známo, že Česká republika je hokejová a pivní velmoc. Když dojde řeč na techniku, každému naskočí škodovky. Méně hrdí už jsme na české hologramy, i když k tomu je zrovna tolik důvodů. Česká firma Optaglio vyrábí ty nejpokročilejší bezpečnostní hologramy, které chrání dokumenty ve více než padesátce zemí. A vznikla tu i technologie, která vypadá na další převratnou novinku – mikrohologramy.
Celý text článku z Technického týdeníku najdete zde.
Odpor proti biometrii sílí
Dalších pět amerických států připravuje legislativu omezující používání biometrických údajů pro identifikaci osob. Informoval o tom dnes server SecureIDNews.com, Využití biometrických údajů otisk prstu, duhovka, sítnice, geometrie rysů obličeje, hlas apod. zvyšují pohodlí uživatelů a při použití technologií poslední generace je spojeno s poměrně vysokou spolehlivostí rozpoznání.
Celý text příspěvku najdete zde.
Již 20 let holografickou velmocí
Ti dříve narození si možná vzpomenou na první žasnutí před holografickým obrázkem v Národním technickém muzeu v polovině 80. let. Po první vlně úžasu tehdy přišla otázka, k čemu je to vlastně dobré a rychle se ukázalo, že nová technologie je účinným nástrojem ochrany proti padělkům. Hologram totiž není možné okopírovat. Nebo aspoň tehdy to možné nebylo. Pořád platí, že hologram je nejúčinnější ochranou proti padělatelům, nicméně i v rámci holografie se od té doby vystřídalo několik generací a situace je složitější.
Celý text článku z magazínu Technik najdete zde.
Pět důvodů, proč potřebujeme (a budeme potřebovat) fyzické doklady a dokumenty
Když se člověk zabývá tím, že opatřuje nejrůznější dokumenty takovými prvky, aby je nebylo možné padělat a aby se mohl každý uživatel okamžitě ujistit o jejich pravosti, narazí občas na celkem logickou námitku. Nejedná se o zanikající odvětví? Nebude tomu už brzy tak, že nebudou existovat žádné fyzické dokumenty a všechno bude obsaženo v informačních systémech?
Mohli bychom kontrovat protinámitkou, že zájem o ochranu fyzických dokumentů spíš stoupá. Ale otázka vyžaduje mnohem zásadnější odpověď. Protože život bez takových dokladů, které můžeme držet v ruce, by moc nefungoval. A kdyby jakž takž fungoval, tak by se nám v něm žilo hodně špatně.
Není hologram jako hologram
Po lednovém článku, kde jsme se zabývali prognózou vývoj hologramů, jak ji formulovali experti společnosti Optaglio (zde) a kde jsme se uvedli, že pod pojmem hologramy se fakticky skrývá několik druhů technologií, se vzápětí vyskytly dotazy požadující upřesnění. A skutečně, neexistuje běžně dostupný text v češtině, který by problematiku rozumně vysvětloval. Články, na které můžeme narazit, zpravidla zavádí různá třídění podle vizuálních efektů, ale hlouběji nejdou. Využíváme tedy příležitosti, abychom mezeru doplnili. Budeme se nadále držet pojmu „hologram“, i když se můžeme setkat s názory, že třeba elektronová litografie (viz dále) už fakticky není holografickou technologií, ale že by jí lépe slušelo označení „počítačově syntetizované nanoptické elementy.“
Celý text článku publikovaného na www.sciencemag.cz najdete zde
V korporaci bych se nikdy nedostal k tak pestré a zajímavé práci, říká technolog Ing. Libor Šustr
Před pár dny jste se vrátil z Dubaje. Kde všude jste byl služebně v posledních letech?
Ve Spojených státech, Číně, několikrát Indii, a k tomu spousta cestování po Evropě, hlavně Francie, Německo a Anglie.
Když chce člověk hodně cestovat, většinou musí nastoupit do korporace a čekat řadu let, než se dostane na dost vysokou manažerskou pozici. Vy jste teprve pět let po škole.
Mám štěstí, že jako technolog se dostanu k zakázkám, ke strojům i k reprezentaci firmy. S tím vším je spojeno cestování. Jezdím za zákazníky, za dodavateli strojů a na veletrhy.
Celý text rozhovoru můžete přečíst zde
Blízký východ má zájem o české hologramy
TISKOVÁ ZPRÁVA (1. 2. 2017) – Nanotechnologické optické prvky vyvíjené a vyráběné v České republice se mohou stát jednou z hlavních zbraní proti falšování pasů a dalších osobních dokladů na Blízkém východě. Zájem o bezpečnostní hologramy české firmy OPTAGLIO potvrdila i konference Intersec, která se konala na konci ledna v Dubaji a která byla zaměřena na bezpečnostní technologie. Předmětem pozornosti byly zejména mikrohologramy a speciální produkty pro ochranu plastových (polykarbonátových) dokladů totožnosti.
Celou tiskovou zprávu můžete přečíst zde
Hologramy budou menší, krásnější a důležitější
Identifikace osob se ani v budoucnu neobejde bez osobních průkazů nebo jejich ekvivalentů – tedy předmětů, jejichž vlastnictví je zdrojem informace o totožnosti držitele. Vývoj směřuje k tomu, že falšování takových předmětů bude extrémně obtížné a zároveň bude poměrně snadné okamžitě rozpoznat jejich pravost. Klíčovou roli v tom budou hrát hologramy. Uvádí to prognóza vědců ze společnosti OPTAGLIO, která zároveň uvádí, jak budou hologramy příští dekády vypadat.
Celý text článku publikovaného na www.sciencemag.cz můžete přečíst zde.